V dnešní době trávíme mnoho času u počítače, sledováním televize a chytrých telefonů. Stále více cítíme, že nás pálí oči a písmenka se začínají slévat. Je právě tento stav nazýván CVS (syndrom počítačového vidění), nebo jen jeho předzvěstí?

Na to jsme se zeptali MUDr. Sabiny Matuškové, odborné lékařky oční kliniky OFTEX.

Jak se syndrom počítačového vidění projevuje?

Syndrom počítačového vidění (computer vision syndrome, CVS) je označení pro celý soubor očních potíží postihujících osoby, které tráví hodně času u monitoru počítače, tabletu či chytrého telefonu. Mezi tyto potíže patří mimo jiné právě zmiňované pálení očí a „splývání“ písmen. Dalšími příznaky bývá zarudnutí očí, otok víček, pocit písku v očích, slzení, bolest očí, nad očima i celé hlavy, někdy také dvojité vidění a celková únava. Často se vyskytují i doprovodné příznaky v oblasti pohybového aparátu, jako je ztuhlost šíje a bolesti zad.

Čím počítače vadí lidskému oku a co v něm poškozují?

Počítač sám o sobě není takové zlo, jak se o něm někdy říká. Oční potíže spojené s jeho používáním pramení spíše ze špatného nastavení obrazovky a velmi často se zde projeví některé dosud skryté, nediagnostikované vady očí, které by jinak člověku nevadily. Představte si, že máte nějakou mírnou srdeční vadu: dokud chodíte pěšky jen na nákup a do práce, případně jezdíte autem nebo autobusem, nebude vás omezovat. Ale když se rozhodnete trénovat na maratón, bude to problém. V případě lidského oka se jedná především o skryté šilhání a nekorigované refrakční vady („dioptrie“), které nutí k nadměrnému úsilí při zaostřování. Náchylnější k CVS jsou pak lidé po 40. roce věku, kdy se přirozeným stárnutím oční čočky zhoršuje schopnost zaostřovat na blízko.

Nejčastějším zdravotním problémem v rámci CVS je syndrom suchého oka. K jeho vzniku přispívá také klimatizace, která je dnes v kancelářích čím dál častější.

Nadměrné zaostřovací úsilí je často také důsledkem příliš malé velikosti písma, nevhodně nastaveného kontrastu a jasu monitoru a také odlesků, které na obrazovce vznikají od umělého osvětlení nebo od slunečního záření přicházejícího oknem.

Můžeme si takto oči poškodit trvale?

Ne. Zpravidla se jedná o přechodné obtíže vázané na práci s počítačem.

Zvyšuje kancelářská práce počet dioptrií?

Obecně vzato nezvyšuje. Nadměrné používání digitálních zařízení hraje určitou roli u dětí s genetickými vlohami pro vznik krátkozrakosti, kde může urychlit nárůst dioptrií. U dospělých však refrakční stav oka ovlivněn není. Obvykle je to naopak tak, že člověk měl drobnou dioptrickou vadu celý život a nevěděl o ní, nečinila mu potíže. Při práci s počítačem však i drobné rozmazání textu působí pocit nepohody, a proto takový člověk musí začít nosit brýle.

Slyšela jsem o škodlivém modrofialovém světle, které z monitorů vyzařuje. O co přesně jde? Čím škodí? A lze se tomu nějak bránit?

Dnešní LCD monitory jsou v zásadě bezpečné. Samozřejmě, že emitují elektromagnetické záření různých vlnových délek a elektromagnetické záření obecně má účinky na lidský organismus (může přispívat např. k syndromu suchého oka).

Ale energie vyzařovaná dnešními přístroji je nízká a uvědomme si, že člověk je přirozenému elektromagnetickému záření (slunečnímu, kosmickému, ze zemského podloží) vystaven od počátku své existence, je tedy na něj „zvyklý“. Hlavní příčiny CVS je nutno hledat spíše ve způsobu, jakým počítač používáme, případně v již existující dioptrické vadě oka apod.

Názory na škodlivost modrofialového světla se nicméně různí. Zjistilo se totiž, že potlačuje tvorbu hormonu zvaného melatonin a tím ovlivňuje rytmus spánku a bdění. Některé studie již potvrdily, že večerní vysedávání u počítače může zhoršovat kvalitu spánku. Důležité také je, že množství záření, které se do očí i do celého organismu dostane, se snižuje se vzdáleností od zdroje, proto se doporučuje sedět od monitoru co nejdále.

Naše děti se už do počítačové doby narodily. Jsou vůči syndromu počítačového vidění odolnější, nebo jim naopak hrozí vyšší riziko, když jsou počítačům vystavovány už odmalička?

Odolnější rozhodně nejsou. Evoluce je zdlouhavý proces a adaptace na nové podmínky vždy trvá dlouho. Jen si uvědomte, jak dlouho druh Homo sapiens existuje. Doba, po kterou používáme digitální zařízení, je proti tomu směšně krátká. Bohužel je to právě naopak: vyvíjející se dětské oko je mnohem zranitelnější a přemíra času stráveného u počítače může vést k jeho abnormálnímu vývoji (viz moje předchozí zmínka o krátkozrakosti u dětí).

Co když máme práci, kde 8 hodin denně pracujeme s počítačem? Existuje nějaká prevence, jak své oči chránit?

Zásadou je vhodně zorganizované pracovní prostředí. V prvé řadě kvalitní židle, správný posed. Monitor by neměl být ve výšce očí, ale o něco níže. Nemělo by na něj svítit přímé světlo, ať už umělé, nebo sluneční paprsky z okna za vámi. Okno by nemělo být umístěno ani za monitorem, a pokud je, použijte žaluzie nebo rolety. Jas a kontrast obrazovky i písmo si nastavte tak, aby text byl pohodlně čitelný. Protože u mnoha lidí je problémem vysychání očí, je vhodné kapat klidně i několikrát během pracovní doby umělé slzy, pokud možno bez konzervačních látek. Hlídejte si pitný režim.

Nezapomínejte mrkat a občas zvedněte oči od monitoru a zadívejte se do dálky nebo na několik minut oči zavřete. A také si nechte zkontrolovat zrak očním lékařem. V případě dioptrické vady je nutno předepsat správnou brýlovou korekci, která se někdy může lišit od běžných brýlí, které pacient používá na blízko nebo na dálku – mluvíme o tzv. brýlích na střední vzdálenost. Některé potíže lze vyřešit zrakovým tréninkem, což je systém speciálních cvičení na posílení zaostřovací schopnosti a spolupráce obou očí.